Záskok byl první hrou Divadla Járy Cimrmana po pádu totality. „Pokládám ji za jednu z nejpovedenějších,“ říká Zdeněk Svěrák

18. říjen 2016

Další díl Zvukové kroniky Járy Cimrmana zachycuje etapu, kdy se soubor stěhoval poprvé dobrovolně, na pražský Žižkov. Ocitáme se v době, kdy vznikala hra o kočovném divadle nazvaná příznačně Záskok. Mimochodem autoři si motiv nezdařené inscenace Vlasta vypůjčili od Boženy Němcové.

Záskok měl premiéru 27. března 1994 v žižkovském Divadle TGM, kam se divadlo přestěhovalo – poprvé dobrovolně – 4. října 1992. „Když se nám naskytla nabídka mít sál na Žižkově, tak jsme si řekli, že to je už skoro centrum. A tak jsme to přijali a myslím, že jsme dobře udělali. Podařilo se nám dokonce divadlo přejmenovat na Divadlo Járy Cimrmana,“ vzpomíná Zdeněk Svěrák.

[[audio]]

Proč Zdeněk Svěrák považuje hru Záskok za jednu z nejpovedenější ze všech patnácti? autor: Vladimír Kroc

A Ladislav Smoljak dodává: „Podařilo se to udělat i proto, že je to takový dvojdům – v jednom je umělecká škola, ve druhém divadlo. Navrhli jsme, že by se to vyřešilo tak, že dům se jmenuje Dům TGM, a divadlo, které je v tom době, Divadlo Járy Cimrmana. Takže jsme toho Masaryka nevystrnadili.

Záskok byl první hrou, kterou Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák napsali po pádu totality, když už nebyly žádné mantinely. „Psali jsme to jako všechny předchozí hry, jen s tím pocitem svobody, že už tady už neexistuje autocenzura, ani jiná... Psalo se nám dobře, a ono je to také tím, že v Záskoku jsme kápli na šťastnou myšlenku kočovného divadla, což je jev Cimrmanovy doby… Nápad, že do nacvičené hry přijde mistr z Plzně, který ji neumí a místo, aby ji zachránil, tak ji kazí, to bylo vděčné. Hru pokládám za jednu z nejpovedenějších,“ říká Zdeněk Svěrák.

„Vzpomínám si, že i já jsem přišel s nápadem, že by to mohla být hra z divadelního prostředí, a říkal jsem: Víš Zdeňku, mně by se líbilo, kdyby se celá hra odehrávala v šatně, kde by oni jen debatovali, co budou hrát. A Zdeněk říká: Já nevím, mně by chybělo, že bych tu hru neviděl,“ dodává Ladislav Smoljak. 

Nakonec tedy vymysleli hru Vlasta, ke které vzali motiv od Boženy Němcové, kde rodiče svého chlapce vydávají za děvče, aby nemusel na vojnu, protože tehdy se chodilo na sedm let i déle. „Dodatečně jsme vymysleli, kde by ten mistr mohl dělat kiksy,“ dodává Ladislav Smoljak



Všechny články / zpět..