Napsat hudbu, které by se lidé smáli, není tak lehké, říká Jan Klusák

20. září 2016

Hudební šperk, tak označil hudbu Jana Klusáka k opeře Úspěch českého inženýra v Indii Ladislav Smoljak. Představení Cimrman v říši hudby mělo premiéru 3. května 1973 v pražské Redutě.

Divadlo Járy Cimrmana vstoupilo do jubilejní padesáté sezóny. Radiožurnál je jejím hlavním partnerem. Pokračujeme ukázkami ze Zvukové kroniky Divadla Járy Cimrmana, která původně vznikala ke čtyřiceti letům této scény. Její autor Vladimír Kroc jí ale doplnil o nové momenty. 

[[audio]]

audio: Zvuková kronika Vladimíra Kroce

Zdeněk Svěrák cituje ze svého pečlivě vedeného deníku: „3. května 1973 se konala premiéra opery Cimrman v říši hudby. Během zkoušek se u kluků silněji než jindy projevila nedůvěra k našemu textu. Máloco jim připadalo vtipné, a tak jsme na první představení s Láďou čekali nahlodaní, jestli to konečně nebude průser, ale publikum nám dalo náplast na srdce – opera většinou končí dlouhotrvajícím potleskem.“

Ve svém deníku také píše, že je potěšil spisovatel Ludvík Vaculík, který byl na premiéře a řekl, že to je nejen sranda, ale je to také hezké. A Ladislav Smoljak dodává: „Považuji operu za hudební šperk, není to jen parodie z citací, ale je to pěkně vymyšlené. Když jsme text Honzovi Klusákovi odevzdali, tak říkal: Víte, já bych chtěl napsat takovou hloupou hudbu.“ 

A hudební skladatel Jan Klusák potvrzuje, že mu šlo o to napsat hudbu, které by se lidé smáli, což ale není lehká věc, protože hudba je abstraktní. „Musejí tam být vždy nějaké souvislosti, narážky, hudba musí být v nějakých nepatřičných kontextech, pak může být k smíchu,“ vzpomíná. 

Ani tak nebral ohledy na to, zda publikum bude poučené, nebo ne – vtipy zůstanou a kdo to pochopí, tak se zasměje. „Nepoučené publikum se směje zase jiným věcem, třeba textovým,“ dodává. 



Všechny články / zpět..